Územní plánování v návrhu rekodifikace stavebního práva – Díl III.
- Nástroje územního plánování
V této časti se zaměříme již na konkrétní nástroje územního plánování, které upravuje hlava třetí části třetí NStavZ. Za nástroje územního plánování NStavZ považuje jednak nezávazné koncepční nástroje územního plánování, jimiž jsou územně plánovací podklady (tzn. územně analytické podklady a územní studie) a Politika architektury a stavební kultury České republiky, jednak pro rozhodování v území závazné koncepční nástroje územního plánování, mezi které řadíme územně plánovací dokumentaci, tedy územní rozvojový plán (oproti StavZ nově – politika územního rozvoje není součástí územně plánovací dokumentace), zásady územního rozvoje, územní a regulační plán, dále vymezení zastavěného území a konečně rovněž územní opatření (o stavební uzávěře a asanaci území).
5.1.Územně plánovací podklady
Nová právní úprava navazuje na StavZ a nadále rozlišuje dva druhy územně plánovacích podkladů: územně analytické podklady a územní studii. Územně plánovací poklady nejsou právně závazné, slouží pouze jako podklad pro pořizování územně plánovací dokumentace, rozhodování v území, pořizování územních opatření, vymezení zastavěného území etc.
Úprava územně analytických podkladů vychází (a téměř doslovně přebírá) § 26 až 29 StavZ. Jejich pořizovatelem bude Nejvyšší stavební úřad pro území ČR, krajský úřad pro území kraje, obecní úřad obce s rozšířenou pro území správního obvodu obce a Ministerstvo obrany pro území vojenských újezdů. Jediná drobná změna souvisí s digitalizací a zavedením NGÚP, ve kterém se budou územně analytické podklady zveřejňovat. Krajský úřad zajistí jejich vložení do NGÚP do 60 dnů od lhůty stanovené pro jejich pořízení nebo úplnou aktualizaci.
Rovněž úprava územní studie neprošla žádnou výraznou změnou. Nadále můžeme rozlišovat dva druhy územních studií. Územní studii iniciační sloužící za podklad pro pořízení ÚPD, územní studii upřesňující, která je podkladem pro rozhodování v území. Ani jedna z uvedených není ovšem právně závazná, NStavZ ji označuje jako „odborný podklad“. Drobná změna opět souvisí s digitalizací, kdy územní studie nebudou nadále zveřejňovány v evidenci územně plánovací činnosti, ale rovněž v NGÚP.
5.2.Politika architektury a stavební kultury České republiky
Jak bylo uvedeno výše, Politika architektury a stavební kultury České republiky (dále jen „PASK“) byla vládou schválena v roce 2015. Jedná se o koncepční, strategický dokument s celostátní působností schvalovaný vládou, který stanovuje vizi, cíle a opatření k dosažení kvality vystavěného prostředí, nicméně není závazný pro rozhodování v území, závazný je toliko uvnitř státní správy.
NStavZ PASK jako jeden z nástrojů územního plánování zahrnuje přímo do textu zákona. Zpracovatelem návrhu má být Ústav územního rozvoje, který se podílel již na tvorbě stávající PASK, pořizovatelem pak Nejvyšší stavební úřad, jenž naváže na stávající gesci MMR.
PASK podléhá průběžnému vyhodnocování jejího plnění, jež provádí Nejvyšší stavební úřad v nejvýše šestiletých intervalech. Výslednou zprávu předkládá vládě, která může uložit Nejvyššímu stavebnímu úřadu pořízení aktualizace PASK. Schvalování PASK tak navazuje na stávající praxi, kdy před schválením proběhne meziresortní připomínkové řízení, přičemž se s návrhem pracuje jako s materiálem nelegislativní povahy. Publikaci schváleného materiálu způsobem umožňujícím dálkový přístup zajišťuje opět Nejvyšší stavební úřad.
5.3.Územně plánovací dokumentace
Územně plánovací dokumentace (dále též „ÚPD“) je koncepčním nástrojem územního plánování závazným pro rozhodování v území. NStavZ zachovává dosud známé stupně územně plánovací dokumentace, do níž ovšem zahrnuje rovněž politiku územního rozvoje, nově označenou jako „územní rozvojový plán“. Systematika právní úpravy se od StavZ liší, neboť NStavZ o územně plánovací dokumentaci pojednává jako o celku, nikoliv o každém jejím stupni s vlastní úpravou procesu pořízení zvlášť, jako je tomu v StavZ. Pokud proto budeme dále v textu používat pojem „územně plánovací dokumentace“, máme na mysli všechny její stupně od územního rozvojového plánu po regulační plán. NStavZ zachoval pro územně plánovací dokumentaci formu opatření obecné povahy.
Výraznější změny nedoznala ani úprava obsahu územně plánovací dokumentace. Obsah, strukturu, jakož i obsah odůvodnění ÚPD stanovují přílohy č. 5 až 8 NStavZ, které navazují na vyhlášku MMR č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, jež bude nabytím účinnosti NStavZ zrušena. Oproti uvedené vyhlášce nicméně NStavZ stanovuje v příloze č. 5 rovněž obsah a strukturu územního rozvojového plánu, což je logické vzhledem k jeho systematickému zařazení.
Nadále platí, že „jedním ze základních principů územního plánování je postupné nalézání a zpřesňování řešení od zjištění potřeby určité změny v území a stanovení jejího nadmístního významu v zásadách územního rozvoje), přes navazující koncepční řešení a stanovení hlavních podmínek v komplexních souvislostech v územním plánu), po stanovení detailních podmínek umístění, prostorového uspořádání, detailní ochranu veřejných zájmů (např. protihlukové ochrany, ochrany ovzduší atd.) v územním rozhodnutí nebo v regulačním plánu nahrazujícím územní rozhodnutí.“[13] Vyšší stupeň ÚPD tak nesmí obsahovat podrobnosti, které svým obsahem náležejí ÚPD navazující, případně do rozhodnutí, jímž bude stavba povolena. StavZ totožnou zásadu obsahuje vždy pro konkrétní nástroje územního plánování ve vztahu k nástrojům navazujícím (pro zásady územního rozvoje srov. § 36 odst. 3 StavZ, pro územní plán srov. 43 odst. 3 StavZ).
Z hierarchizace nástrojů územního plánování plyne rovněž požadavek, aby navazující územně plánovací dokumentace neodporovala územně plánovací dokumentaci nadřazené, která je pro ni závazná. Kraje a obce jsou proto povinny bez zbytečného odkladu svou ÚPD uvést do souladu s ÚPD nadřazenou (§ 112 odst, 1 NStavZ). V případě rozporu se k předmětné části navazující ÚPD nepřihlíží a stavební úřad bude rozhodovat podle dokumentace nadřazené (typicky podle zásad územního rozvoje). Ustanovení § 73 odst. 2 NStavZ navazuje na stávající úpravu § 41 odst. 4 StavZ (pro zásady územního rozvoje odporující v části politice územního rozvoje), resp. § 54 odst. 6 StavZ (pro územní plán odporující v části zásadám územního rozvoje). Ta ukládá kraji a obci (té dokonce bez zbytečného odkladu) uvést do souladu jimi schvalovaný stupeň územně plánovací dokumentace se stupni vyššími a zároveň stanovuje, že do doby, než tak uvedené územní samosprávné celky učiní, nelze podle rozporné části územně plánovací dokumentace rozhodovat a postupovat. Speciálně pro územní plán dále § 54 odst. 5 StavZ stanoví, že ta jeho část, která znemožňuje realizaci záměru obsaženého v zásadách územního rozvoje, případně v politice územního rozvoje, se při rozhodování nepoužije a bude možné postupovat přímo podle hierarchicky vyšších stupňů dokumentace. Uvedené ustanovení, které bylo do StavZ vloženo novelou č. 225/2017 Sb. za účelem urychlení výstavby veřejně prospěšných liniových staveb republikového a krajského významu[14], NStavZ vztahuje jak na územní plán, tak na zásady územního rozvoje a shodně se StavZ stanovuje, že příslušná části ÚPD, která je s nadřazenou ÚPD v rozporu, se nepoužije v této rozporné části pro rozhodování v území ani pro pořizování navazující ÚPD.
5.3.1. Územní rozvojový plán
Jak bylo již zmíněno, NStavZ stávající politiku územního rozvoje nahrazuje územním rozvojovým plánem, který je řazen mezi územně plánovací dokumentaci. NStavZ vychází z novely StavZ č. 403/2020 Sb., která nabude účinnosti 1. 1. 2021.Nadále se jedná o strategický dokument, který stanovuje základní koncepci územního rozvoje celé republiky, upřesňuje cíle a úkoly územního plánování v celostátních souvislostech a stanovuje strategické záměry státu v oblasti rozvoje a ochrany území[15].
Vzhledem k institucionálním změnám státní stavební správy není nadále pořizovatelem územního rozvojového pánu MMR, nýbrž Nejvyšší stavební úřad [§ 21 odst. 2 písm. c) NStavZ]. Ten přípravu koordinuje s Ústavem územního rozvoje, jenž zpracovává návrh územního rozvojového plánu [§ 22 odst. 2 písm. c) NStavZ]. Vydání územního rozvojového plánu pochopitelně zůstalo v kompetenci vlády.
Územní rozvojový plán je stejně jako ostatní stupně územně plánovací dokumentace vydáván ve formě opatření obecné povahy. Oproti politice územního rozvoje, která povahu opatření obecné povahy nemá[16], tak bude možné zahájit soudní přezkum územního rozvojového plánu podle § 101a a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „SŘS“), který nově výslovně NStavZ předpokládá (§ 308 NStavZ). Věcně příslušným k řízení o návrhu nicméně bude v prvním stupni s ohledem na jeho specifičnost, jakožto celostátního nástroje územního plánování, Nejvyšší správní soud.
Obsah územního rozvojového plánu se oproti politice územního rozvoje (resp. úpravy územního rozvojového plánu ve výši uvedené novele StavZ) příliš nemění. Nově bude možné v územním rozvojovém plánu například vymezit plochu/koridor územní rezervy nebo k podrobnějšímu prověření navrhovaného řešení uložit ve vybraných územích povinnost zpracovat územní studii. Jako jeden z dalších příkladů obsahových změn můžeme uvést možnost vymezit územní systém ekologické stability nadregionálního významu. S ohledem na hierarchizaci územně plánovací dokumentace tak bude deklarována skladebnost jednotlivých částí územního systému ekologické stability od nadregionálních, regionálních až po místní na úrovni obcí v úpravě územních plánů[17].
5.3.2. Zásady územního rozvoje
Úprava zásad územního rozvoje doznala skutečně jen kosmetických změn. Nadále se jedná o závazný koncepční nástroj územního plánování s regionální působností, upravující záležitosti nadmístního významu, vydávaný zastupitelstvem kraje (resp. zastupitelstvem hlavního města Prahy) ve formě opatření obecné povahy, který konkretizuje územní rozvojový plán a ve vztahu k území kraje dbá o usměrňování jeho územního rozvoje a ochranu hodnot jeho území.
V zásadách územního rozvoje lze nadále k podrobnějšímu prověření navrženého řešení ve vybraných územích nebo koridorech uložit pořízení územní studie. Oproti úpravě StavZ však již nelze rozhodování v území podmínit pořízením regulačního plánu. NStavZ dále nově umožňuje, aby zásady územního rozvoje stanovily podrobnější úpravu ve vztahu k vymezení konkrétních záměrů krajského významu, které přesahují svým významem nebo rozsahem území obce (§ 78 odst. 2 NStavZ). Důvodová zpráva jako příklady takových záměrů uvádí spalovnu, čistírnu odpadních vod nadmístního významu, průmyslové zóny, silnice II. a III. třídy etc.[18].
Konečně poslední významnější změnou je možnost pojmout do zásad územního rozvoje záležitosti celostátního významu, které ovšem dosud nejsou obsaženy v územním rozvojovém plánu (§ 79 odst. 2 NStavZ). K tomu je ovšem třeba zapotřebí kladného stanoviska Nejvyššího stavebního úřadu, který jej neudělí, vyžaduje-li navrhovaný záměr nadregionální koordinaci.
5.3.3. Územní plán
Základním koncepčním dokumentem obce, dobrovolně vydávaným zastupitelstvem k usměrňování územního rozvoje a ochrany hodnot jejího území, je nadále územní plán, jenž vedle svébytné úpravy uspořádání území obce (vymezení zastavěného území, stanovení koncepce veřejné infrastruktury etc.) v souladu s principem postupného zpřesňování a nalézání ideálního řešení přebírá věcná řešení zásad územního rozvoje, případně též věcná řešení obsažená v územním rozvojovém plánu, nebyla-li zohledněna v zásadách územního rozvoje, a tyto dále, je-li to účelné, konkretizuje.
Co do obsahu územního plánu navazuje NStavZ na stávající úpravu. Mezi změny, které stojí za zmínku, můžeme zařadit posílení významu urbanistické kompozice, která je součástí celkové urbanistické koncepce a dbá na vzhled území, tj. na estetické uspořádání hmotných prvků, kterými je území tvořeno[19]. Urbanistická koncepce může být řešena i v územních plánech pořizovaných podle StavZ. V zájmu zvýšení kvality vystavěného území a rozvíjení identity sídel ji NStavZ nicméně jmenovitě uvádí jako součást urbanistické koncepce obce, čímž posiluje její význam a odstraňuje pochybnosti, v které části územního plánu má být zařazena[20].
Jako další, z praktického hlediska významnější, změnu můžeme zmínit novou úpravu podmínění rozhodování v území. StavZ dnes rozeznává tři podmínky, jimiž lze rozhodování v území podmínit: dohodu o parcelaci, územní studii a regulační plán (z podnětu nebo na žádost). U územní studie a regulačního plánu z podnětu musí územní plán rovněž stanovit přiměřenou lhůtu k jejich pořízení, přičemž marným uplynutím stanovené lhůty podmínka rozhodování v území odpadá, u regulačního plánu na žádost podmínka odpadá, nebude-li regulační plán vydán do jednoho roku ode dne podání úplné žádosti. NStavZ umožňuje obcím v územním plánu rozhodování ve vybraných plochách podmínit: uzavřením plánovací smlouvy (viz. níže), pořízením územní studie, resp. regulačního plánu (viz. kapitola 8). Dohodu o parcelaci NStavZ neupravuje. Pokud územní plán podmíní rozhodování v území uzavřením plánovací smlouvy, musí stanovit její základní obsah, podmínky a lhůtu pro uzavření, která nesmí být delší než 4 roky. Stejně tak v případě územní studie nebo regulačního plánu musí upravit podmínky jejich pořízení nebo zadání regulačního plánu a lhůtu pro vložení územní studie do NGÚP, resp. nabytí účinnosti regulačního plánu, přičemž ani jedna ze lhůt nesmí být delší než 6 let. Pokud lhůta pro uzavření plánovací smlouvy, resp. pořízení územní studie nebo regulačního plánu, marně uplyne, podmínka pro rozhodování v území pozbývá účinnosti. NStavZ tak nově výslovně stanovuje maximální lhůty, ve kterých musí být podmínky pro rozhodování v území splněny. Navazuje tím (minimálně co do lhůty pro pořízení územní studie) na závěry právní doktríny, která za maximální přiměřenou lhůtu považuje (výkladem ustanovení § 120 odst. 4 StavZ a bodu 5 přechodných ustanovení zákona č. 350/2012 Sb.) čtyři roky (v odůvodněných případech lhůtu delší)[21].
Stejně jako v případě zásad územního rozvoje ve vztahu k územnímu rozvojovému plánu mohou být podle NStavZ součástí územního plánu záležitosti nadmístního významu (např. koridory silnic I. třídy), které nejsou obsaženy v zásadách územního rozvoje, pokud je nadřízený orgán (v tomto případě krajský úřad) ve stanovisku podle § 101 NStavZ nevyloučí z důvodu potřeby jejich regionální koordinace.
Konečně poslední významnou změnou, o které pojednáme, je nově zavedená možnost stanovit v územním plánu odchylnou úpravu požadavků na veřejná prostranství, ulice, odstupy staveb, oplocení a parkovací a odstavná stání od těch upravených v prováděcím právním předpisu (dnes např. vyhláška MMR č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území), a to pro celé území obce, nebo jen pro jeho část. To ovšem pouze za splnění dvou předpokladů. Musí se jednat o územní plán s prvky regulačního plánu (srov. § 82 odst. 3 NStavZ). Tento institut zná i současná právní úprava, do níž byl doplněn tzv. velkou novelou č. 225/2017 Sb., jejímž cílem bylo umožnit i menším obcím, u nichž není předpoklad, že by pořizovaly regulační plán, stanovit větší podrobnost regulace přímo územním plánem[22], ať už pro území celé obce, nebo jen pro určitou exponovanou plochu vyžadující podrobnější regulaci. Nadále platí, že zastupitelstvo o pořízení územního plánu s prvky plánu regulačního tak musí výslovně stanovit v zadání územního plánu, případně jeho změny. Druhým, subtilnějším, požadavkem je, aby odchylné požadavky přispěly s ohledem na charakter území a kvalitu vystavěného prostředí k lepšímu naplňování cílů a úkolů územního plánování (§ 84 odst. 2 NStavZ). Skutečnost, že odchylná úprava přispěje k naplnění popsaných cílů, musí být prokázána v odůvodnění územního plánu. Ani v případě využití popsané možnosti se nicméně obec nebude moci odchýlit od obecných požadavků na výstavbu (srov. § 137 a násl. NStavZ), neboť jsou stanoveny na úrovni zákona. Nová úprava tak obcím jednak umožní pružně reagovat na specifika místních poměrů, které by za normálních okolností mohly například znemožnit další rozvoj v určité části obce, neboť by s ohledem na již existující zástavbu nebylo možné dostát formálním požadavkům na veřejná prostranství, ulice etc. stanovených prováděcím předpisem, jednak poskytne větší volnost při podrobnější regulaci jejich území. Pravomoc obci nicméně ani v tomto případě není neomezená, neboť jsou za všech okolností povinny dodržet jednak obecné požadavky na výstavbu stanovené NStavZ, jednak splnit požadavek, aby zvolená úprava přispěla k lepšímu naplňování cílů a úkolů územního plánování, a to s ohledem na charakter území a kvalitu vystavěného prostředí konkrétní obce.
5.3.4. Regulační plán
Závazným koncepčním nástrojem územního plánování, jenž řešené území, jímž může být pouze část obce, reguluje nejpodrobněji, zůstává (resp. se stává – v poměrech StavZ je regulační plán řazen mezi realizační nástroje územního plánování) regulační plán, nadále vydávaný zastupitelstvem obce. Jeho úprava v NStavZ se dočkala v porovnání s výše popisovanými stupni územně plánovací dokumentace změny nejvýraznější.
Co do obsahu NStavZ navazuje na StavZ. Regulační plány budou nadále upravovat umístění a prostorové uspořádání staveb, uliční čáry, vzájemné odstupy staveb etc. Úpravu regulačních plánů nicméně výrazně zjednodušuje.
Předně NStavZ upouští od dichotomie v otázce zahájení jeho pořizování. Stávající úprava rozeznává dva druhy regulačních plánů, sice „na žádost“ a „z podnětu“. Zjednodušeně řečeno, pořízení regulačního plánu na žádost předpokládá, že procesní aktivita bude v rukách žadatele (typicky investora, který hodlá realizovat záměr ve větší lokalitě, v níž je rozhodování podmíněno právě pořízením regulačního plánu). Ten zajišťuje přípravu návrhu regulačního plánu, obstarává stanoviska dotčených orgánů apod. a zároveň pochopitelně nese veškeré náklady. Pokud nicméně podá úplnou žádost o vydání regulačního plánu, musí se jí pořizovatel, potažmo obce, která rozhoduje o jeho vydání, zabývat a pokud k jeho vydání nedojde do jednoho roku od podání úplné žádosti, podmínka pro rozhodování v území odpadá (viz. výše). Jinak je tomu u regulačního plánu z podnětu. Rozhodnutí o jeho pořízení leží plně v rukách zastupitelstva obce (resp. kraje, případně Ministerstva obrany). Podmínit rozhodování ve vymezeném území vydáním regulačního plánu z podnětu je tak poměrně efektivní nástroj, jak zabránit budoucí výstavbě na vymezených zastavitelných plochách, neboť rozhodnutí, zda tato podmínka bude splněna, nebo nikoliv, je plně v rukách obcí, které jej ovšem občas zneužívají jako „nepřímou stavební uzávěru“[23], protože se nemusí obávat vzniku odpovědnosti za újmu způsobenou vlastníkovi pozemku omezením stavební uzávěrou (§ 102 odst. 1 StavZ). NStavZ od dělení regulačních plánů upouští a proces jeho pořízení podřazuje pod společnou úpravu pořízení územně plánovací dokumentace.
V regulačním plánu bude nově možné vymezit záměr, pro který je uzavření plánovací smlouvy podmínkou pro rozhodování v území. V takovém případě bude regulační plán obsahovat rovněž základní podmínky pro uzavření plánovací smlouvy a lhůtu pro její uzavření, která nesmí přesáhnout 4 roky. Z dikce zákona, který hovoří o záměru, jímž se rozumí „stavba, zařízení, údržba stavby, změna využití území, dělení nebo scelování pozemků a stanovení ochranného pásma“ (§ 4 odst. 1 NStavZ), plyne, že na rozdíl od územního plánu, jenž může uzavřením plánovací smlouvy podmínit rozhodování v celé vybrané ploše, regulační plán bude moci podmínku uzavření plánovací smlouvy vztáhnout jen na konkrétní záměr.
Regulační plán nadále nebude možné vydávat na úrovni kraje, nebude tak možné vydáním regulačního plánu podmínit rozhodování v území řešeném zásadami územního rozvoje. Možnost vydat regulační plán pro území vojenských újezdů zůstala zachována [§ 28 písm. a) NStavZ].
A konečně poslední změna, kterou zmíníme, souvisí s celkovou revizí úpravy povolování záměrů. Vzhledem k tomu, že NStavZ nezná realizační nástroje územního plánování jako je územní rozhodnutí a správní akty jemu postavené naroveň, a pro povolení záměru se vydává pouze jedno povolení, nepřejal NStavZ pochopitelně úpravu StavZ, jež umožňuje, aby regulační plán územní rozhodnutí nahradil.
5.3.5. Pořízení územně plánovací dokumentace
Jak bylo uvedeno, NStavZ zavádí jednotný proces pořízení všech stupňů územně plánovací dokumentace. Rozebírat změny oproti stávající právní úpravě ve vztahu k jednotlivým stupňům územně plánovací dokumentace by bylo samoúčelné. V této části se proto namísto toho zaměříme na zjednodušený popis samotného procesu pořízení ÚPD.
Na úvod je vhodné připomenout jednotlivé subjekty, jež NStavZ v procesu pořízení ÚPD rozlišuje. Jedná se o pořizovatele, schvalující orgán, nadřízený orgán, určeného zastupitele a projektanta. Jak bylo vyloženo výše, pořizovatelem je v závislosti na stupni ÚPD (resp. v závislosti na území, pro které je ÚPD pořizována, jedná-li se o území vojenských újezdů) Nejvyšší stavební úřad [§ 21 odst. 2 písm. a) NStavZ], krajský úřad [§ 23 odst. 2 písm. b) NStavZ], obecní úřad obce s rozšířenou působností [§ 51 odst. 1 písm. a) NStavZ], Ministerstvo obrany [§ 28 písm. a) NStavZ], případně obecní úřad (§ 25 odst. 2 NStavZ). Schvalujícím orgánem je orgán příslušný k jejímu vydání (§ 87 odst. 1 NStavZ), tedy opět v závislosti na stupni ÚPD vláda České republiky [§ 20 písm. b) NStavZ], zastupitelstvo kraje (§ 24 odst. 1 NStavZ), zastupitelstvo obce (§ 26 odst. 1 NStavZ). Nadřízeným orgánem je ve vztahu ke krajským úřadům Nejvyšší stavební úřad, ve vztahu k obecním úřadům obcím s rozšířenou působností a obecních úřadů podle § 25 odst. 2 NStavZ krajský úřad. Při pořizování územního rozvojového plánu žádný nadřízený orgán stanoven není. O určeném zastupiteli bylo pojednáno výše. Institut je zachován pro pořizování územního plánu, ale nově je zaveden rovněž pro pořizování zásad územního rozvoje. Ve vztahu k pořizování územního rozvojového plánu se část NStavZ, která společně pro pořizování jakékoliv ÚPD hovoří o určeném zastupiteli, nepoužije. A konečně za projektanta NStavZ označuje fyzickou osobu oprávněnou podle autorizačního zákona ke zpracování ÚPD [§ 14 písm. b) NStavZ]. Jeho povinnosti jsou upraveny mimo jiné v § 162 NStavZ. Činnost projektanta může vykonávat autorizovaný architekt, autorizovaný inženýr nebo autorizovaných technik, tj. osoba zapsaná do seznamu vedeného Českou komorou architektů a Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě[24].
Na počátku procesu stojí rozhodnutí o pořízení ÚPD a na ně navazující návrh jejího zadání. O pořízení rozhoduje schvalující orgán z vlastního podnětu. V případě pořizování změny ÚPD nebo pořízení regulačního plánu rovněž z podnětu subjektů uvedených v § 109 odst. 1 NStavZ (vedle subjektů veřejné správy rovněž na návrh občana obce, případně osoby, které svědčí vlastnické právo k nemovitosti nacházející se na území dané obce). Podnět nejprve posoudí pořizovatel a je-li úplný, předloží jej ke schválení schvalujícímu orgánu[25]. Je-li rozhodnuto o pořízení ÚPD, zpracuje pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem návrh jejího zadání. Podkladem pro zpracování návrhu jsou mimo jiné územně analytické podklady, jakožto nezávazný koncepční nástroj územního plánování, o němž bylo pojednáno výše. Zadání lze zjednodušeně vnímat jako obecné pokyny udělené pořizovatelem projektantovi, neboť samotné řešení předmětného území bude výsledkem až procesu projednání návrhu ÚPD.
Hotový návrh zadání zveřejní pořizovatel v NGÚP. Zveřejnění oznamuje pořizovatel jednotlivě dotčeným orgánům, Nejvyššímu stavebnímu úřadu, územním samosprávným celkům v řešeném území (případně s řešeným územím přímo sousedícím v případě zásad územního rozvoje, resp. územního plánu) a konečně nadřízenému orgánu. Ostatním pořizovatel zveřejnění oznamuje pouze veřejnou vyhláškou. Vedle toho zveřejní návrh zadání příslušný územní samosprávný celek, případně Nejvyšší stavební úřad, je-li pořizován územní rozvojový plán, na své úřední desce.
Hned v úvodu je třeba vyřešit otázku posouzení vlivů pořizované ÚPD na životní prostředí. Pořizovatel je proto povinen zaslat návrh zadání ÚPD (vyjma regulačního plánu, který není z hlediska posuzování vlivu na životní prostředí považován za koncepci, neboť pouze zpřesňuje úpravu územního plánu, jenž posouzení podléhá, šlo by tak o vyloučené „dvojí posuzování“) úřadu příslušnému podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (dále jen „ZPVŽP“), jímž bude v případě pořizování územního rozvojového plánu a zásad územního rozvojového plánu Ministerstvo životního prostředí [§ 21 písm. d) ZPVŽP], v případě územního plánu krajský úřad [§ 22 písm. b) ZPVŽP] a současně též orgánu ochrany přírody ve smyslu § 45h a násl. ve spojení s § 75 a násl. zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen „ZOPK“), který vyhodnotí zda může mít návrhu ÚPD významný vliv na předmět ochrany celistvosti evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti (soustava Natura 2000). Orgán ochrany přírody vydá stanovisko podle § 45i ZOPK do 23 dnů od obdržení návrhu zadání, úřad příslušný podle ZPVŽP pak ve lhůtě 30 dnů, neboť je jeho podkladem právě i stanovisko orgánu ochrany přírody, přičemž do svého stanoviska může pojmout požadavky upravené v uvedeném zákoně. Pokud z jeho stanoviska vyplyne požadavek na posouzení ÚPD (opět vyjma regulačního plánu) z hlediska vlivů na životní prostředí, doplní pořizovatel do návrhu zadání požadavek na vyhodnocení vlivů ve smyslu § 40 NStavZ. K návrhu zadání mohou do 30 dnů ode dne doručení oznámení dotčené orgány a nadřízený orgán uplatnit u pořizovatele vyjádření, veřejnost podněty. Nejedná se přitom o závazné správní akty, resp. právní jednání a pořizovatel je není povinen písemně vyhodnocovat. Minimálně u vyjádření dotčených orgánu by však měl pečlivě zvážit, zda se od jeho návrhů odchýlí, neboť je pravděpodobné, že dotčený orgán na svém požadavku setrvá i v další fázi pořizování.
Svůj původní návrh zadání ÚPD pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem upraví podle výsledků jeho projednání. Přitom, jak bylo výše uvedeno, zohlední stanoviska orgánu ochrany přírody a úřadu podle ZPVŽP, která jsou pro pořizovatele závazná, a přihlédne též k vyjádřením a podnětům, jež ovšem v této fázi pořizování ÚPD závazné nejsou. V případě neshody mezi pořizovatelem a určeným zastupitelem srov. výklad výše. Takto upravený návrh zadání pořizovatel předloží schvalujícímu orgánu. Ten jej může jednak schválit a posunout tak celý proces do další fáze, o které bude pojednáno níže, jednak sám, aniž by musel návrh vracet pořizovateli k úpravě a novému projednání, doplnit do zadání požadavek zpracování variantního řešení (tak ovšem může učinit pouze v odůvodněných případech nebo z podnětu dotčeného orgánu), dále může návrh zadání pořizovateli vrátit k úpravě dle jeho pokynů a dalšímu projednání a konečně může návrh pochopitelně zamítnout a proces pořizování ukončit. Dojde-li k vydání schvalujícího usnesení, zajistí pořizovatel zveřejnění zadání v NGÚP. Z „návrhu zadání“ se tak stává hotové „zadání“, které je podkladem další fáze – vytváření „návrhu ÚPD“.
Cílem této fáze je vytvořit projednatelný návrh ÚPD, který bude možné postoupit ke společnému a veřejnému projednání (viz. níže). Návrh ÚPD vytváří projektant na základě schváleného zadání, které mu pořizovatel předá do 7 dnů od jeho obdržení. Nastane-li situace předpokládaná § 89 odst. 6 NStavZ, zpracuje se vedle samotného návrhu ÚPD rovněž posouzení jeho vlivů na životní prostředí ve smyslu ZPVŽP, které ovšem zajišťuje pořizovatel u autorizované osoby ve smyslu § 19 ZPVŽP, resp. u autorizované osoby ve smyslu § 45i odst. 3 ZOPK, dotýká-li se pořizovaná ÚPD soustavy Natura 2000. Autorizovanou osobou může (ale nemusí) být táž osoba, jaká je projektantem. Hotový návrh včetně případného posouzení vlivů (dále budeme společně hovořit jen o návrhu) předloží projektant pořizovateli, který jej ve spolupráci s určeným zastupitelem hodnotí z několika hledisek: i) úplnost; ii) soulad s NStavZ a prováděcími předpisy; iii) soulad se schváleným zadáním; iv) soulad s nadřazenou ÚPD (není-li pořizován územní rozvojový plán). Pokud návrh vyjmenovaným požadavkům nevyhoví, vrátí jej pořizovatel projektantovi k dopracování podle jeho pokynů, zpracovaných ve spolupráci s určeným zastupitelem. Projektant návrh upraví a opět jej předloží pořizovateli, který mu může znovu uložit jeho dopracování, dokud nebude návrh vyhovovat uvedeným požadavkům. Je-li návrh konečně vyhodnocen kladně, musí pořizovatel zajistit následující. Předně návrh zveřejní v NGÚP. Dále oznámí místo a konání jednak společného jednání, jednak veřejného projednání, přičemž druhé zmíněné oznámí veřejnou vyhláškou (§ 25 SŘ) včetně místa, kde je možné do návrhu ÚPD nahlédnout.
V dalším stádiu tedy již existuje hotový návrh ÚPD, souladný s právními předpisy, zadáním i nadřazenou ÚPD, jenž je třeba podrobit projednání. To můžeme zjednodušeně rozčlenit na dvě části. Jednak, v rámci veřejné správy interní, společné jednání, jednak projednání veřejné, do kterého se může zapojit kdokoliv.
Smyslem společného jednání je zajistit soulad navržené ÚPD s jednotlivými složkovými zákony, jejichž předmětem je ochrana toho kterého veřejného zájmu, jež je vykonávána prostřednictvím dotčených orgánů. Společné jednání tak představuje určitý „filtr“, který má „očistit“ návrh ÚPD od rozporu s konkrétními veřejnými zájmy, na jejichž ochraně je třeba ze zákona trvat, a umožnit, aby mohly být posouzeny „politické“ otázky vhodnosti navrženého vývoje obce/kraje/státu, nikoliv otázky nezákonnosti, které jsou „odfiltrovány“ ve společném jednání. Za tímto účelem tedy pořizovatel oznámí místo a dobu společného jednání dotčeným orgánům. Vedle dotčených orgánů vyrozumí rovněž kraje, je-li pořizován územní rozvojový plán, Nejvyšší stavební úřad, sousedící kraje a obce v řešeném území, jsou-li pořizovány zásady územního rozvoje, obec a krajský úřad (případně Ministerstvo obrany, sousedí-li obec s vojenským újezdem), je-li pořizován územní plán a opět obec, zpracovává-li se regulační plán. Dotčené orgány mohou uplatnit nejpozději do 15 dnů od konání společného jednání stanoviska (§ 149 SŘ), která jsou pro pořízení ÚPD závazná (blíže viz. kapitola 4.5.), a vyjádření k posouzení vlivů na životní prostředí. Zbylé vyjmenované orgány pak ve stejné lhůtě připomínky, které závazné nejsou. NStavZ. Pro uplatnění stanovisek a připomínek platí časová i věcná koncentrace. K opožděně podaným stanoviskům/připomínkám se nepřihlíží, stejně tak se nepřihlíží ke stanoviskům a připomínkám uplatněným ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto v nadřazené ÚPD. K dotčení území sousedního státu srov. § 95 NStavZ.
Účelem veřejného projednání je informovat veřejnost o připravované ÚPD se zajištěním odborného výkladu (zpravidla projektanta) a umožnit veřejnosti klást dotazy, resp. vznášet připomínky. Veřejné projednání se může konat nejdříve 30, nejpozději 45 dnů ode dne vyvěšení veřejné vyhlášky (§ 25 odst. 2 SŘ ve spojení s § 172 odst. 3 SŘ a § 96 odst. 3 NStavZ) a je-li to účelné (zejména u územního rozvojového plánu nebo zásad územního rozvoje), nařídí pořizovatel veřejných projednání několik. Veřejné projednání bude možné provést i distanční formou. Ovšem pouze za předpokladu, že bude možné i distanční formou zajistit podání odborného výkladu ÚPD a umožnit veřejnosti klást dotazy[26]. Do 15 dnů může každý uplatnit k návrhu ÚPD připomínky, které musí splňovat náležitosti § 37 odst. 2 SŘ, obsahovat odůvodnění a vymezení území (ať už grafické nebo textové), jehož se týkají. Rovněž pro připomínky platí časová i věcná koncentrace, o níž bylo pojednáno v předchozím odstavci.
Po projednání (jak interním, tak veřejném) návrhu ÚPD se proces pořízení přesouvá do další fáze – vyhodnocování výsledků projednání. Pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem jednak vyhodnotí stanoviska dotčených orgánů, přičemž v případě rozporů zajistí jejich řešení podle subsidiární úpravy SŘ (viz. kapitola 4.5. výše). Jak bylo uvedeno, stanoviska dotčených orgánů jsou pro vydání ÚPD závazná, pokud není v procesu řešení rozporů stanoveno jinak. Jednak s ohledem na cíle a úkoly územního plánování (viz. kapitola 3 výše) zpracuje návrh vyhodnocení připomínek uplatněných veřejností při veřejném projednání. Pokud připomínce vyhoví, není třeba vyhotovit odůvodnění jejího vypořádání. Není-li ovšem připomínce zcela nebo z části vyhověno, pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem odůvodnění zpracovat musí, při částečném vyhovění jen pro část, které vyhověno nebylo. V zájmu procesní ekonomie je možné věcně související připomínky vyhodnotit společně. Vyhodnocení připomínek nemá povahu rozhodnutí, které by bylo možné napadnou samostatným opravným prostředkem, nýbrž je součástí odůvodnění opatření obecné povahy[27]. V případě zpracování variantního řešení navrhne pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem na základě uplatněných stanovisek a připomínek s přihlédnutím k cílům a úkolům územního plánování výběr nejvhodnější varianty. Ten, stejně jako návrh vyhodnocení připomínek, zašle dotčeným orgánům, které mohou do 30 dnů uplatnit svá stanoviska. Pokud tak neučiní, nastává vyvratitelná domněnka, že s návrhy pořizovatele souhlasí.
Aby se předešlo již v úvodu neshodě určeného zastupitele se zbytkem zastupitelstva o výběru nejvhodnější varianty návrhu ÚPD, resp. vyhodnocení připomínek, může určený zastupitel předložit oba návrhy k projednání. Jedná se o možnost, nikoliv povinnost. Zastupitelstvo návrhy projedná ve lhůtě 60 dnů, jinak nastává fikce jeho souhlasu s variantou, resp. vyhodnocením připomínek, učiněnými pořizovatelem ve spolupráci s určeným zastupitelem. Pokud s předloženými návrhy souhlasí, vezme je na vědomí, v opačném případě je vrátí určenému zastupiteli s příslušnými pokyny k opravě, limitem pokynů jsou kogentní ustanovení právních předpisů, stanoviska dotčených orgánů a soulad s nadřazenou ÚPD. Určený zastupitel předá pokyny pořizovateli, který zajistí jejich promítnutí do návrhu ÚPD.
5.3.6. Stanoviska k návrhu ÚPD
Pokud pořizovaná ÚPD podléhá posuzování vlivů na životní prostředí (srov. výše), zašle pořizovatel návrh ÚPD včetně dalších pokladů, které jsou výsledkem dosavadního průběhu pořizování (návrh vyhodnocení připomínek, stanovisek, výsledky řešení rozporů etc.), úřadu příslušnému podle ZPVŽP, aby mohl vydat stanovisko k návrhu koncepce podle § 10g ZPVŽP (opět vyjma regulačního plánu, jak bylo rozebráno výše). Stanovisko, jež příslušný úřad neuplatňuje jako dotčený orgán, uplatní do 30 dnů od obdržení podkladů od pořizovatele. Ze závažných důvodů lze lhůtu prodloužit až o dalších 30 dnů. Pokud příslušný úřad ve stanovené lhůta stanovisko neuplatní, lze pořizovanou ÚPD vydat na základě vyhodnocení pořizovatele, který zohlední vyhodnocení vlivů, připomínky a výsledky konzultací. Nejedná se tedy o fikci souhlasu úřadu příslušného podle ZPVŽP, nýbrž o „dílčí přesun působnosti“. Pořizovatel namísto příslušného úřad pochopitelně nevydává stanovisko k návrhu koncepce ve smyslu § 10g ZPVŽP, ale své závěry promítne do odůvodnění pořizované ÚPD. K návrhu ÚPD (vyjma regulačního plánu) uplatní své stanovisko rovněž orgán ochrany přírody podle § 45i ZOPK, může-li mít vliv schvalované koncepce vliv na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast (srov. výše). Orgán ochrany přírody vystupuje na rozdíl od úřadu příslušného podle ZPVŽP jako dotčený orgán. NStavZ zřejmě proto neupravuje obdobnou možnost vydat ÚPD, pokud orgán ochrany přírody nedodrží třicetidenní lhůtu pro vydání stanoviska (§ 45i odst. 1 ZOPK).
Vedle uvedených správních orgánů zasílá pořizovatel po společném a veřejném projednání dosavadní výsledky procesu pořizování ÚPD (tzn. návrh ÚPD, vyhodnocení vlivů, výsledky konzultací, návrh vyhodnocení připomínek etc.) rovněž nadřízenému orgánu, který může uplatnit stanovisko ohledně zajištění koordinace využívání území s ohledem na širší územní vztahy a souladu s nadřazenou ÚPD. Pokud tak neučiní do třiceti dnů od obdržení podkladů od pořizovatele, je možné ÚPD vydat i bez jeho stanoviska. Ani v tomto případě se však nejedná o fikci souhlasu. Povinnost zajistit soulad pořizované ÚPD z hlediska koordinace využívání území a širších územních vztahů přechází na pořizovatele, jenž splnění povinnosti prokáže v odůvodnění ÚPD. Pokud nadřízený orgán shledá, že ÚPD uvedeným hlediskům nevyhovuje, vydá stanovisko, jímž pořizovatele na nedostatky upozorní. Schvalujícímu orgánu lze ÚPD předložit až poté, co nadřízený orgán odstranění nedostatků pořizovateli potvrdí. V případě, že nadřízený orgán zjistí jiné nedostatky, postupuje podle části deváté NStavZ upravující kontrolu a opatření k nápravě ve věcech územního plánování.
5.3.7. Úprava návrhu a opakovaného projednání
Zatímco stanoviska jiných dotčených orgánů zohledňují převážně vliv dílčí části koncepce na chráněné veřejné zájmy, v předchozí kapitole popsaná stanoviska zohledňují vliv koncepce jako celku. Proto je uvedené správní orgány neuplatňují v rámci společného jednání, ale až poté, co je návrh koncepce jako celek připraven (tzn. včetně vyhodnocení stanovisek, připomínek apod.) k předložení schvalujícímu orgánu. Budeme-li pokračovat v chronologickém popisu procesu pořizování ÚPD, můžeme zjednodušení shrnout, že výsledky společného a veřejného projednání slouží jako podklad pro uvedená stanoviska, jež následně spolu s nimi slouží jako podklad pro úpravu návrhu ÚPD a případné opakované projednání.
Pořizovatel tedy ve spolupráci s určeným zastupitelem vypracuje pokyny pro úprava návrhu ÚPD v souladu s vyhodnocením výsledků projednání, stanoviskem k návrhu koncepce (vydaným úřadem příslušným podle ZPVŽP a orgánem ochrany přírody) a stanoviskem nadřízeného orgánu. Pokud se pořizovatel s určeným zastupitelem na pokynech neshodnou, postupuje se tak, jak je popsáno v kapitole 4.4. výše. Pokyny předá pořizovatel projektantovi, který návrh ÚPD upraví.
Pokud je třeba návrh upravit podstatně, nařídí pořizovatel nové projednání, nicméně pouze v rozsahu měněných částí. Podstatnou úpravou se rozumí taková úprava, při níž jsou upraveným návrhem nově podstatně negativně dotčeny veřejné zájmy nebo v případě územního/regulačního plánu pozemky a stavby a dotčený orgán ani vlastník neměli možnost k upravené ÚPD uplatnit stanovisko nebo připomínky[28]. K upravenému návrhu musí opět zaujmout stanovisko úřad příslušný podle ZPVŽP a orgán ochrany přírody. Lhůta k jeho přijetí se nicméně zkracuje na 15 dnů ode dne doručení žádosti pořizovatele. O podstatné úpravě je třeba konat rovněž společné a veřejné projednání (srov. výše), aby bylo umožněno dotčeným orgánům a veřejnosti uplatnit stanoviska a připomínky. Ty se však mohou týkat pouze měněných částí, jinak se k nim nepřihlíží. Společné a veřejné projednání lze při splnění požadavků kladených na obě jednání spojit. Do 15 dnů ode dne konání projednání vydá své stanovisko opět rovněž nadřízený orgán. Pokud při opakovaném jednání došlo k další úpravě návrhu ÚPD, postupuje se přiměřeně podle § 102 NStavZ (tzn. pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vypracuje pokyny, na jejichž základě projektant návrh upraví) a pokud je to nezbytné, dojde-li k podstatné úpravě, nařídí rovněž nové projednání v rozsahu této změny a tento koloběh se může znovu opakovat.
5.3.8. Vydání ÚPD
Výsledný návrh s odůvodněním předkládá schvalujícímu orgánu k projednání pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem. Pokud bylo zpracováno variantní řešení návrhu ÚPD, je součástí návrhu rovněž návrh výběru nejvhodnější varianty. Schvalující orgán nejprve zkoumá, zda je v odůvodnění prokázán soulad návrhu ÚPD s požadavky NStavZ a prováděcích předpisů, se stanovisky dotčených orgánů, resp. výsledky řešení rozporů (viz. výše), a s nadřazenou ÚPD. Pokud návrh uvedeným požadavkům vyhovuje a byly zpracovány varianty řešení, následuje samostatný výrok schvalujícího orgánu o výběru nejvhodnější varianty. Až po něm schvalující orgán samostatným výrokem rozhodne o vydání ÚPD. Pokud schvalující orgán s předloženým návrhem nesouhlasí má na výběr dvě možnosti. Buď návrh zamítne a ukončí tak jeho pořizování (což bude v praxi výjimečné), nebo schválí pokyny k úpravě ÚPD a vrátí jej pořizovateli k dopracování. Pořizovatel zajistí úpravu návrhu u projektanta. Jedná-li se o úpravu podstatnou, postupuje se podle § 103 a násl. NStavZ (viz. kapitola 5.3.7.), v opačném případě pořizovatel upravený návrh předloží rovnou schvalujícímu orgánu.
Je-li ÚPD schválena, zajistí pořizovatel její vložení do NGÚP a její doručení veřejnou vyhláškou, ve které rovněž uvede adresu jejího uložení v NGÚP. Územně plánovací dokumentace vydaná ve formě opatření obecné povahy nabývá účinnosti patnáctým dnem po vyvěšení veřejné vyhlášky.
5.3.9. Vyhodnocování ÚPD
Územní plánování je dynamická činnost, která by se měla pružně přizpůsobovat potřebám obce. NStavZ proto zachovává nejvýše čtyřletý interval, v němž je pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem, kterého za tímto účelem na žádost pořizovatele (není-li určen na celé volební období) určí zastupitelstvo, povinen provést vyhodnocení uplatňování ÚPD. V případě potřeby je vyhodnocení povinen provést i za kratší než čtyřleté období. Své závěry promítne do návrhu zprávy o uplatňování ÚPD (vyjma regulačního plánu, u něhož se zpráva nevypracovává), která může vyústit ve tři závěry: stávající ÚPD není třeba měnit, je třeba provést pouze dílčí změnu ÚPD nebo je třeba pořídit zcela novou ÚPD. V případě potřeby změny ÚPD je součástí zprávy o uplatňování rovněž návrh obsahu změny, v případě potřeby pořízení nové ÚPD pak návrh zadání. Na schválení zprávy o uplatňování (schvalované případně spolu s návrhem obsahu změny/zadáním ÚPD) se obdobně použije úprava projednání a schválení zadání ÚPD (viz. kapitola 5.3.5.). Pokud schvalující orgán zprávu o uplatňování schválí a rozhodne zároveň o změně ÚPD/pořízení nové ÚPD, postupuje se dále obdobně jako bylo popsáno v kapitole 5.3.5. Proces pořizování nicméně nezačíná od projednání a schválení zadání ÚPD (to bylo vyřešeno již v rámci schválení zprávy o uplatňování), ale přesouvá se rovno do fáze vytváření návrhu ÚPD.
5.3.10. Změna ÚPD
Potřeba změny ÚPD může vyplynout buď z komplexního vyhodnocení uplatňování ÚPD, jak bylo popsáno v předchozí kapitole, nebo z individuálního dílčího veřejného nebo soukromého zájmu. Podnět k pořízení takové změny může podat v případě jakéhokoliv stupně ÚPD pouze schvalující orgán nebo oprávněný investor (srov. kapitolu 4.1.), jinak NStavZ okruh subjektů oprávněných podat podnět k pořízení změny jednotlivých stupňů ÚPD diferencuje. U územního rozvojového plánu za oprávněné subjekty s ohledem na jeho celostátní úpravu jmenuje pouze ministerstva, jiné ústřední orgány státní správy a kraje. U zásad územního rozvoje NStavZ hovoří pouze o orgánech veřejné správy, které jsou spolu s občany obce[29] a osobami, kterým svědčí vlastnické nebo jiné věcné právo k pozemku nebo stavbě na území obce, oprávněny podat rovněž podnět ke změně územního nebo regulačního plánu. Podnět, jehož obsahové náležitosti upravuje § 109 odst. 2 NStavZ, které může dále konkretizovat Nejvyšší stavební úřad v prováděcím předpise (§ 109 odst. 4 NStavZ), se podává u schvalujícího orgánu, v případě územního rozvojového plánu u Nejvyššího stavebního úřadu, který před jeho projednáním zajistí posouzení pořizovatelem (viz. níže). K podnětu je z časového hlediska žádoucí připojit stanoviska orgánu ochrany přírody a úřadu příslušného podle ZPVŽP, aby byl vyloučen významný vliv na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast a nutnost návrh posoudit z hlediska vlivů na životní prostředí, v opačném případě požadavek zpracování vyhodnocení uvedených vlivů navrhované změny na chráněné zájmy zahrnout do návrhu obsahu změny ÚPD, neboť podnět předmětná stanoviska neobsahující bude dotčenému orgánu ochrany přírody a úřadu příslušnému podle ZPVŽP stejně zasílat pořizovatel.
Pořizovatel vyhodnotí úplnost a soulad podnětu s požadavky NStavZ (a prováděcích předpisů), se stanovisky orgánů ochrany přírody a životního prostředí, o nichž byla řeč v předchozím odstavci, a s nadřazenou ÚPD. Zjistí-li nedostatky, vyzve toho, kdo podnět podal, k jejich odstranění ve stanovené lhůtě. Nejsou-li nedostatky odstraněny, pořizovatel podnět odloží, o čemž informuje jak podatele, tak schvalující orgán. Pokud podnět nedostatky nevykazuje, přesouvá se do druhé etapy posouzení, ve které pořizovatel podnět odborně přezkoumá, vypracuje k němu své vyjádření a bez zbytečného odkladu je předloží k projednání schvalujícímu orgánu. Pokud je změna pořizována z vlastního podnětu, zpracuje návrh zadání změny ÚPD pořizovatel.
Schvalující orgán má opět tři možnosti, jak o návrhu rozhodnout. Buď s návrhem v plném rozsahem souhlasí, pak rozhodne pořízení změny ÚPD a schválí její zadání. Nebo sice souhlasí s potřebou změny v určitém území, nicméně nesouhlasí s navrhovaným řešením, pak vrátí návrh s pokyny k úpravě a novému projednání. Anebo vůbec nesouhlasí s pořízením změny v příslušném území, pak návrh jako celek zamítne.
Pokud schvalující orgán o pořízení změny rozhodne kladně, přesouvá se proces do fáze vytváření návrhu změny ÚPD (viz. výše).
5.3.11. Zrušení ÚPD a jeho následky
Ke zrušení ÚPD může dojít třemi způsoby – rozhodnutím schvalujícím orgánem, v přezkumném řízení nebo rozhodnutím soudu.
Schvalující orgán může rozhodnout o zrušení ÚPD pouze současně s přijetím ÚPD nové. U územního rozvojového plánu a zásad územního rozvoje, jakožto povinně pořizovaných nástrojů územního plánování, je uvedené pravidlo pochopitelné. Jeho vztažení rovněž na územní plán zákonodárce odůvodňuje jednak samotnou povahou územního plánu, jakožto „společenské dohody“ (viz. kapitola 3 výše), jejíž vypovězení ze strany obce by se dalo připodobnit k jednostrannému vypovězení uzavřené smlouvy[30], jednak skutečností, že spolu s územním plánem by byly zrušeny i vymezené zastavitelné plochy, což by mohlo mít zásadní ekonomické důsledky pro soukromé i veřejné investice a potenciální riziko uplatnění škodního nároku dotčenými osobami po obci. Naproti tomu regulační plán může zastupitelstvo obce zrušit rovněž v případě, že se změnili podstatně podmínky, za kterých byl pořízen. Úprava navazuje na stávající § 71 StavZ.
V přezkumném řízení lze přezkoumat všechny stupně ÚPD vyjma územního rozvojového plánu. K přezkumu regulačního a územního plánu je příslušný krajský úřad, k přezkumu zásad územního rozvoje Nejvyšší stavební úřad (§ 309 odst. 1 NStavZ). Přezkumné řízení se bude řídit subsidiárně aplikovatelným SŘ (§ 94 a násl.) s výhradou, že přezkoumávané opatření obecné povahy nemůže správní orgán změnit, neboť by tím nepřípustně zasáhl do práva na samosprávu. Může je tak pouze zrušit nebo přezkumné řízení zastavit, shledá-li, že nebyl porušen právní předpis.
NStavZ do jisté míry mění rovněž soudní přezkum opatření obecné povahy. Vedle již zmíněné možnosti podrobit mu rovněž územní rozvojový plán představuje důležitou novinku zakotvení věcné koncentrace námitek v soudním řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy. Nepřípustným bude takový návrh, který obsahuje pouze důvody, které navrhovatel neuplatnil v řízení o vydání opatření obecné povahy, ačkoliv je uplatnit mohl. Uvedené pravidlo je promítnutím zásady subsidiarity správního soudnictví a procesní ekonomie.
Pokud ke zrušení ÚPD v přezkumném nebo soudním řízení dojde, rozhodne schvalující orgán beze zbytečného odkladu buď o pokračování v jejím pořizování nebo pořízení ÚPD nové. V případě regulačního plánu nebo změny územního plánu pak rovněž o případném zastavení pořizování. Je-li zrušena pouze změna ÚPD, použije se pro rozhodování v území ÚPD ve znění před zrušenou změnou.
[13] Bod 49 a 50 důvodové zprávy k zákonu č. 350/2012 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony.
[14] Bod 27 důvodové zpráva k zákonu č. 225/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
[15] Sněmovní tisk 1008/0, Vládní návrh stavebního zákona, str. 262
[16] Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 11. 2009, čj. 9 Ao 3/2009-59, č. 2009/2010 Sb. NSS
[17] Sněmovní tisk 1008/0, Vládní návrh stavebního zákona, str. 263
[18] Tamtéž, s. 264
[19] Gajdíková, Z., Rozmanová, N.: Principy a zásady urbanistické kompozice v příkladech [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2019 [cit. 17.11.2020]. Dostupné z: http://www.uur.cz/images/5-publikacni-cinnost-a-knihovna/metodicke-prirucky-a-publikacni-materialy/2019/urbanisticke-zasady-a-principy-publikace-verze-2019-18072019.pdf
[20] Sněmovní tisk 1008/0, Vládní návrh stavebního zákona, str. 265
[21] Fialová E., in Machačková, J. a kol. Stavební zákon. Komentář. 3. vydání. Praha C. H. Beck, 2018, 1216 s. 235
[22] Bod 76 důvodové zprávy k zákonu č. 225/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
[23] Srov. např. změnu č. 1 územního plánu obce Zvole, vydanou ve formě opatření obecné povahy č. 1/2020/OOP dne 16. 4. 2020, jíž obec prodloužila maximální lhůtu stanovenou pro pořízení regulačního plánu pro vybrané zastavitelné lokality o dalších 5 let.
[24] Sněmovní tisk 1008/0, Vládní návrh stavebního zákona, str. 314
[25] Tamtéž, str. 268
[26] K tomu srov. metodické sdělení MMR č. j. MMR-20343/2020-81
[27] Srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 9. 2009, čj. 1 Ao 1/2009-185, č. 1971/2010 Sb. NSS
[28] Sněmovní tisk 1008/0, Vládní návrh stavebního zákona, str. 279
[29] Tzn. fyzickými osobami hlášenými v obci k trvalému pobytu, které dosáhly věku 18 let (srov. § 16 odst. 1 a odst. 2 písm. g) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích.
[30] Sněmovní tisk 1008/0, Vládní návrh stavebního zákona, str. 286