Často se stává, že obytná plocha bytu je více či méně nadsazená a neodpovídá skutečnosti. Může k tomu dojít i bez vědomí prodávajícího, protože ten, když byt v minulosti kupoval, si třeba obytnou plochu nemusel ověřit a tehdejší prodávající ji neuvedl správně.
Nejde přitom o žádnou maličkost, protože v současné době, kdy se ve velkých městech ceny za 1 m2 pohybují ve vyšších desítkách tisíc, se skutečně může jednat o rozdíl v prodejní ceně domu nebo bytu v řádu stovek tisíc.
Jak dochází k výpočtu metrů čtverečních neboli obytné plochy bytu
S novým občanským zákoníkem, zákonem č. 89/2012 Sb., a především tedy s nařízením vlády č. 366/2013 Sb., o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím, se změnil způsob výpočtu obytné plochy bytů, takže nyní je již možné počítat do výměry i obytnou plochu pod příčkami v bytě, ať už nosnými či nenosnými.
„Půdorysná plocha je vymezena vnitřním lícem svislých konstrukcí ohraničujících byt včetně jejich povrchových úprav. Započítává se také podlahová plocha zakrytá zabudovanými předměty, jako jsou zejména skříně ve zdech v bytě, vany a jiné zařizovací předměty ve vnitřní ploše bytu.“
Proto je dost dobře možné, aby došlo k situaci, že byt, který měl v roce 2013 50 m2, má nyní 53 m2 a jedná se o zcela totožný byt.
K pochybení při výpočtu metrů čtverečních plochy může dojít ale již při výstavbě bytového domu. Projektová dokumentace, podle které se provádí stavba, totiž jednoduše nemusí zcela odpovídat výslednému provedení bytu. Odchylky v rámci jednotek centimetrů mohou ve výsledku činit rozdíl ve výměře i několik metrů čtverečních.
Jak překontrolovat obytnou plochu bytu nebo domu
Ideální je celý byt nebo dům přeměřit. I zde může dojít k jistým odchylkám, ale u druhé situace zmíněné výše je to prakticky jediná možnost, jak zjistit reálnou obytnou plochu.
Druhým způsobem, jak překontrolovat obytnou plochu bytu a ověřit tvrzení prodávajícího, je získat tzv. prohlášení vlastníka budovy (někdy také označováno jako „Prohlášení vlastníka o rozdělení práva k domu a pozemku na vlastnické právo k jednotkám“).
Na základě tohoto dokumentu je katastrálním úřadem budova rozdělena na jednotlivé jednotky (tj. byty), se kterými poté může vlastník libovolně nakládat. V samotném prohlášení vlastníka budovy je typicky věnována jedna stránka každému bytu, je zde zobrazen půdorys bytu a uvedena výměra.
Prohlášení vlastníka budovy se zakládá do sbírky listin katastru nemovitostí, proto je nejjednodušší o něj požádat, a to buď osobně na příslušném katastrálním úřadě nebo podat písemnou žádost. Prohlášení vlastníka budovy má bohužel většinou poměrně dost stran, takže se nejedná o nejlevnější záležitost. Správní poplatek je totiž 20 Kč za každou stranu. Typické prohlášení vlastníka budovy bude stát od 400 Kč do 700 Kč.
Písemná žádost musí obsahovat:
- jméno, adresu bydliště žadatele,
- název obce a katastrálního území, ve kterém se nemovitost nachází, parcelní číslo nemovitosti (toto vše zjistíte z bezplatného nahlížení do katastru nemovitostí),
- popisné číslo domu nebo evidenční číslo stavby.
Písemnou žádost můžete poslat buď prostřednictvím datové schránky, pokud ji nemáte, tak si musíte nechat podpis na žádosti úředně ověřit, např. na poště nebo u jakéhokoliv notáře.
Žádost adresujte příslušnému katastrálnímu pracovišti, přehled včetně kontaktů je zde. To správné katastrální pracoviště je určeno polohou zkoumaného bytového domu. Není třeba prokazovat žádný právní zájem, o informace může požádat kdokoliv.
Jak postupovat dál?
Pokud byste měli jakoukoliv otázku, tak se na nás můžete obrátit, rádi odpovíme. Samozřejmě se na nás můžete obrátit i pokud byste měli zájem o náš realitní přehled, kde vám prověříme nemovitost, abyste měli jistotu, že nemovitost nemá žádné právní vady.