Máte pozemek a rádi byste na něm začali stavět, ale nevíte jak postupovat při vyjmutí půdy z půdního fondu? Naštěstí na tom není nic složitého a v tomto článku se vám pokusíme vysvětlit základní kroky nezbytné při vyjmutí půdy ze ZPF (=zemědělský půdní fond) a poradíme jak zjistit BPEJ neboli bonitu půdy.
Druhy pozemků a územní plán
Nejprve je nezbytné zjistit, jestli je pozemek vůbec stavební. Nejjednodušší způsob, jak zjistit informace o pozemku je online nahlížení do Katastru nemovitostí, jenže zde se bohužel nedozvíme, zda stavět můžeme nebo ne.
Zjistíme zde ale, o jaký druh pozemku se jedná, například o ornou půdu, zahradu atd. Tady je třeba dávat velký pozor, druh pozemku nemá žádný vliv na to, jestli je pozemek stavební nebo ne.
To jestli je stavební zjistíme až v územně plánovací dokumentaci příslušné obce. V dnešní době se k ní lze dostat již většinou na internetových stránkách obce, případně fyzickou návštěvou stavebního úřadu obce.
Pokud bude v územním plánu veden váš pozemek jako „zastavitelné území“, tak máte napůl vyhráno a je možné přistoupit k dalšímu kroku.
Proč vlastně žádat o vyjmutí ze zemědělského půdního fondu (=ZPF)?
Veškerá půda, která bude trvale zastavěna stavbou, musí být vyjmuta ze zemědělského půdního fondu (=ZPF), proto není třeba vyjímat celý pozemek, ale jen plochu pod samotnou stavbou.
Navíc druh pozemku nic nevypovídá o samotné funkci půdy, setkáváme se často se situací, že zahrada u rodinného domu je vedena jako orná půda. Samozřejmě není využívána jako orná půda, ale ve své podstatě to ničemu nevadí, nikdo vás proto nebude nutit k pěstování plodin na vaší zahradě.
Jaký je postup při vyjmutí z půdního fondu
O vyjmutí lze žádat buď před započetím samotného územního řízení (pozn. Územní řízení předchází stavebnímu řízení a má za úkol stanovit podobu a umístění stavby, občas je územní a stavební řízení spojeno a probíhá zároveň) nebo až při samotném územním řízení.
Určitě doporučujeme druhý způsob, neboť je výrazně rychlejší a ušetříte díky němu jak čas, tak energii.
O vyjmutí z půdního fondu budete žádat na speciálním formuláři, který si musíte vyžádat od příslušné obce. K němu doložíte další dokumenty, kterými jsou výpis z katastru nemovitostí, situační zákres stavby, odvodnění, pedologický posudek, bilanci skrývky a údaje o odvodnění.
Poplatek za vyjmutí z půdního fondu
Vcelku zajímavou kapitolou je vypočítání poplatku za vyjmutí půdy ze zemědělského půdního fondu (=ZPF). Sice nebudete muset platit žádné správní poplatky, ale budete platit poplatek za vyjmutí, který není stanoven jednotně, ale je nezbytné vypočítat ho zvlášť pro každý pozemek.
Jak se tedy vypočítá a na čem záleží?
Nejvíce záleží na kvalitě půdy, neboli bonitě půdy (zkratka BPEJ). Tu zjistíme právě při nahlížení do katastru nemovitostí v detailu předmětného pozemku. Občas se můžete setkat s případem, že bonita půdy (=BPEJ) nebyla dosud určena, poté je nezbytné nechat si vypracovat pedologický posudek.
Nejedná se ale o výslednou částku za 1 m2, tu zjistíme až vynásobením této částky s koeficientem třídy ochrany. Tento koeficient vyplývá z vyhlášky č. 3/2008 Sb. Třídu ochrany zjistíme také při nahlížení do katastru nemovitostí.
Třída ochrany koeficient
I. třída 9
II. třída 6
III. třída 4
IV. třída 3
V. třída 3
Jakmile vynásobíte bonitu půdy (=BPEJ) s příslušným koeficientem, tak získáte výši odvodu za 1 m2 vyjímaného pozemku. Tato částka se bude v drtivé většině případů pohybovat v rámci desítek korun za m2. Protože se ale vyjímá jenom půd přímo pod stavbou, tak se většinou ve výsledku nejedná o přehnaně vysokou částku.
Jak postupovat dál?
Pokud byste měli jakoukoliv otázku, tak se na nás můžete obrátit, rádi odpovíme. Samozřejmě se na nás můžete obrátit i pokud byste měli zájem o náš realitní přehled, kde vám prověříme nemovitost, abyste měli jistotu, že nemovitost nemá žádné právní vady.